1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat




Назва1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat
старонка5/29
Дата канвертавання16.12.2012
Памер1.39 Mb.
ТыпДокументы
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   29

Sojka, M. a kol. 1991. Dějiny ekonomického myšlení. (360-367)


Rozšiřující četba:

Pavlínek, P. 1997. ”Vybrané teoretické interpretace současné transformace kapitalismu.” in Sociologický časopis 33(1):41-56.


4) Karl (Károly) Pólanyi a vývoj pojmu Embeddedness

Pólanyiho teze o ekonomice vsazené (embedded) do širší společnosti sbližuje tohoto autora nejen s americkým institucionalismem, ale stává se později klíčovou zejména pro novou ekonomickou sociologii (Granovetter aj.). Podle Pólanyiho se vztah ekonomiky a společnosti v čase mění, ale obecně je to v první řadě společnost, která kontroluje ekonomiku. ”Velká transformace” (The Great Transformation, The Political and Economic Origins of Our Time, 1944) vedla v 19. století ke spojení dosud izolovaných trhů do podoby seberegulujícího se systému, ten však nemůže trvat bez podkopávání lidské a přírodní podstaty společnosti, a proto dochází k jeho kolapsu.

Pólanyiho kritika (klasické) ekonomické teorie je založena na rozlišení formálního a substantivního pojetí ekonomie (Trade and Market in the Early Empires. Economies in History and Theory, 1957, spolu s Arensbergem a Pearsonem). ”Klam ekonomů” spočívá v rozšíření formálního aspektu (výběr z alternativ vzácného zboží, logický vztah prostředků a cílů) na celý ekonomický život. Substanciální pojetí bere ohled na vztahy mezi lidmi a jejich prostředím a směřuje k naplnění potřeb. Toto rozdělení přineslo impuls zejména do ekonomické antropologie.


Literatura:

Večerník, J. 1997. ”Transformační procesy v socio-ekonomické perspektivě.” 33(3)259-272.

Keller, J. 1991. Úvod do sociologie. 15-19.

Polanyi, K.1957. ”The Economy as Instituted Process.” from Trade Market in the Early Empires by Karl Polanyi, Conrad M. Arensberg, Harry W. Pearson, The Free Press, Macmillan Inc. (reprinted in Granovetter, M., Swedberg, R. 1992. The Sociology of Economic Life. Boulder, San Francisco, Oxford: Westview Press. Pp. 29-50.


5) Talcott Parsons a Neil Smelser, Frank Knight, Harvard

”Sociologie je vědou o povídání a existuje jen jeden zákon v sociologii. Špatná povídání vytlačují ta dobrá” vyslovil kdysi chicagský ekonom Frank Knight (první z představitelů zdejší liberální školy, ke které např. patřili i dále zmiňovaní R. H. Coase či G.S. Becker). Možná měl přitom na mysli i Talcotta Parsonse, se kterým se nepohodl, ačkoliv v 30. letech se společně zajímali o Maxe Webera. Patřili k nemnoha ekonomům a sociologům, kteří udržovali kontakty v období takřka úplné separace ekonomie a sociologie. V padesátých letech takovým centrem kontaktů byla harvardská univerzita, kde vedli ekonomové a sociologové (mj. N. Smelser) kurs ”Sociologická analýza ekonomického jednání” a vznikala díla jako např. Economy and Society (Smelser, Parsons, 1956) či The Sociology of Economic Life (Smelser, 1963). Parsons a Smelser se zaměřili na abstraktní analytické termíny (mnoho jich převzali z ekonomické teorie), popis subsystémů a jejich vztahů. Ekonomika je podle nich jedním ze subsystémů společnosti, jehož různé složky naplňují různé funkce modelu AGIL.


Literatura:

Parsons, T. 1971. Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha: Svoboda. kap. 2 (24-57).


6) Mark Granovetter a nová ekonomická sociologie

Představitel nové ekonomické sociologie, Mark Granovetter, vymezuje svoje ekonomického jednání na jedné straně proti ”podsocializované” koncepci klasické a neoklasické ekonomie a na straně druhé s koncepcemi ”přesocializovanými” (např. Parsons). Podle Granovettera obě perspektivy spojuje, že v nich jedná a rozhoduje atomizovaný aktér. Buď se snaží dosáhnout svého zisku (podsocializovaná varianta) nebo jedná podle norem, které jsou natolik internalizovány, že přítomné sociální vztahy už na jednání nemají výrazný vliv. V Granovetterově pojetí jednání vsazeno/vkořeněno (embedded) a ovlivňováno přítomnou strukturou sociálních vztahů. Ekonomické jednání tak není vedeno izolovanými jedinci, ale spíše koordinováno skupinami aktérů. Podoba sítí sociálních vazeb, v nichž se lidé nacházejí, může ovlivňovat např. jejich šance na pracovním trhu (Getting a Job, 1974).


Literatura:

Granovetter, M. 1985. ”Economic Action and Social Structure: The Problem of Embeddedness.” American Journal of Sociology

Buštíková, L. 1999. ”Analýza sociálních sítí.” Sociologický časopis. 35(2)193-206.


7) Ekonomický aktér

homo oeconomicus, jeho modifikace – omezená racionalita (Simon), tragedie pastviny (Hardin), kolektivní jednání (Olson) a kritici.

Klasická ekonomická verze ekonomické racionality je založena na představě, že se individuální aktér bude snažit maximalizovat svůj materiální prospěch. Předpokládá u něj přitom plnou znalost trhu (dostupnosti a cen produktů, pracovních příležitostí atd.) a racionalitu rozhodování. Aktéři podle tohoto modelu nebudou jednat proti svým zájmům a proti informacím, které mají.

Klasický model prošel mnoha modifikacemi, např. v ohledu nedokonalé konkurence na trhu, nekompletních informací, ”omezené racionality” (Herbert Simon). Aktéři se jinak chovají k veřejnému zboží (Garett Hardin), jednají-li v malých nebo velkých skupinách (Mancur Olson).

Myšlenka ekonomické racionality se také rozšířila za hranice ekonomického jednání, např. do volebního chování (Anthony Downs) či rodiny (Garry Becker).


Literatura:

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. 108-116(119)

Keller, J. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. kap. 4., 61-72.

Ridley, M. 2000. Původ ctnosti. 237-256.


8) Socio-ekonomika Amitaie Etzioniho

Významný sociolog organizace a představitel amerického komunitarianismu Amitai Etzioni vytvořil paradigmatický koncept socio-ekonomiky (1988, česky 1995), kterou pojímá jako rozšíření či překonání neoklasické ekonomie. Aktéři podle něj nechtějí jen maximalizovat svůj užitek, ale také naplnit své morální závazky. Přijímají obvykle ne zcela racionální rozhodnutí, neboť se na nich podílí vedle logiky a faktů také hodnoty a normy (normativně-afektivní faktory se uplatňují i při ekonomickém jednání). Aktéři nejednají izolovaně jako nezávislé osoby, ale v rámci kolektivit. Neexistují žádné transakce mezi rovnými. Také ekonomické transakce obsahují mocenskou dimenzi. Etzioni zavádí také socioekonomický model ”opouzdřené konkurence” jako řízeného konfliktu omezeného normativními faktory, sociálními závazky a vládními mechanismy.


Literatura:

Etzioni, A. 1995. Morální dimenze ekonomiky. Praha:Victoria Publishing.

Večerník, J. 1997. ”Transformační procesy v socio-ekonomické perspektivě.” 33(3)259-272.


9) (Nová) institucionální ekonomie

”Institucionální ekonomie není nějakou náhradou hlavního proudu ekonomie, jejíž hluboká výuka je stále jádrem studia, ale spíše jakýmsi pokusem o zamyšlení nad institucionálními základy, z nichž hlavní proud vychází a na nichž staví – aniž by si těchto vlastních základů byl často vůbec vědom.” (Mlčoch, 1997:4). Nová institucionální ekonomie čerpá z ekonomie, práva a teorie organizace. Základní jednotkou její analýzy je transakce (jiný název ekonomie transakčních nákladů). Studuje instituce formální (zákony, politické instituce..) i neformální (zvykz, tradice, ”kulturu”). Významné místo v ní tvoří teorie vlastnických práv a vztah trhů a hierarchií spojený s teorií firmy (R. Coase, O.E. Williamson). Institucionální pohled na reálný socialismus a sociálněekonomickou transformaci přináší ve svých studiích Lubomír Mlčoch.


Literatura:

Mlčoch, L. 1997. Institucionální ekonomie. (kap. 2, 4)

Sojka, M. a kol. 1991. Dějiny ekonomického myšlení. (332-344)


10) Teorie racionální volby – J.S. Coleman

Teorie racionální volby zahrnuje širokou škálu autorů. J.S. Coleman patří na straně sociologů k těm nejznámnějším. Jako představitel teorie racionální volby vychází od účelově jednajícího aktéra, který se snaží maximalizovat svůj zisk, tj. saturovat své potřeby s pomocí zdrojů, které kontroluje, prostřednictvím přímé spotřeby, sociální směny či jinak. Od účelových jednání jednotlivců se přes přechod z mikro do makroúrovně, který se nemusí omezit na pouhou agregaci jednání všech jednajících aktérů, snaží dojít až k vysvětlení chování celých sociálních systémů, které zpětně ovlivňují jednání aktérů (Coleman, 1990). Nezávisle na koncepci P. Bourdieu se Coleman zabývá teorií sociálního kapitálu. To je koncept, který hraje v Colemanově teorii klíčovou roli v přechodu od mikrosféry do makrosféry sociálního života a který mu umožňuje do ní zahrnout také aspekt sociální struktury. Sociální kapitál přitom není soukromým vlastnictvím žádné z osob, které z něj mají prospěch. Většina jeho forem vzniká a je ničena jako vedlejší produkt jiných aktivit.


Literatura bude doplněna


11) Směna a trh

V klasické podobě představuje trh makroekonomický fenomén, který vzniká agregací jednotlivých směn. Vedle tržních lze také identifikovat netržní směny, kterými se zabývá zvláště sociální antropologie (Malinowski, Mauss, Sahlins aj.). Nejde v nich jen o směnu zboží, ale o vytváření sociálních vazeb a sociální organizace obecně. Směna je regulována náboženskými pravidly, právem, konvencemi; má symbolický význam. Sociologické teorie směny (Blau, Homans) vycházejí z klasického modelu tržní směny, který kriticky proměňují (rozšiřují ekonomické kategorie na obecně lidské chování; doplňují teorii o koncept moci apod.). Teorie se postupem času posunuly od popisu dyád k sytím vztahů a jejich vlivu na směnu. Prvek sociální struktury vyzvedá např. teorie sociálního kapitálu (Bourdieu, Coleman).


Literatura:

Mauss, M. 1999. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech.

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. 121-133 (Ekonomie symbolických statků).

Potůček, M. 1997. Nejen trh. (11-)23-32.


12) Trh práce a pracovní mobilita

Vývoj studia trhu práce a pracovní mobility je poznamenáván střídavým důrazem na koncepty pracovní mobility a fluktuace. V prvním případě je základní jednotkou analýzy jedinec, v druhém firma. Pracovní mobilita je považována často za pozitivní (spojení s flexibilitou, iniciativou atd.), kdežto fluktuace spíše za negativní (spojení s dlouhodobým zaměstnáním, definitivou, loajalitou atd.). Ekonomická sociologie (např. Granovetter) zdůrazňuje vkořeněnost mobility do sociálně-strukturních podmínek (dobrovolnost mobility, síla vazeb aj.) a zdůrazňuje jak ekonomické, tak neekonomické motivace mobility. Pracovní trh není monolitem. Je třeba brát v úvahu segmentaci pracovního trhu (primární a sekundární, lokální trh práce), trh interní (mobilita – skrze povýšení) a vnější (mobilita mezi firmami) i rozdílné chování pracovních sil podle jejich pozice na pracovní trhu (otázka kvalifikace, kolektivního vyjednávání, vztahu managementu a profesionálů atd.).


Literatura:

Večerník, J. 1998. Občan a tržní ekonomika. 15-40.


13) Systém vzdělávání jako spojovací článek mezi rodinnými strukturami a trhem práce.

Společnosti s komplexní dělbou práce vyvíjí vzdělávací systémy, které spojují rodinné struktury s trhy práce. Vzdělání je vzácným zbožím, které bude distribuováno skrze tržní a/nebo politické instituce. Vzdělání hraje významnou roli ve stratifikaci a modernizaci společností. Lze rozlišit dva přístupy k chápání role vzdělání: v jednom vzdělání umožňuje vzestupnou mobilitu, je klíčem k úspěchu ve společnosti řídící se meritokratickými principy (teorie lidského kapitálu, sociální stratifikace dle Blau a Duncana, liberální teorie vývoje společnosti), podle druhého vzdělání udržuje status quo, škola připravuje děti na to místo v třídní struktuře, které je určeno jejich původem (teorie kulturní kapitálu, P. Bourdieu, neomarxisté jako Bowles a Gintis). Expanze vzdělání nevede jen k obecné (strukturní) mobilitě, ale také snižuje hodnotu vzdělání (Dore), důležitějším než schopnosti se stává diplom (Boudon, Collins).


Literatura:

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. 27-36 (Kapitál nového typu).

Keller, J. 1995. Dvanáct omylů sociologie. 108-109

Matějů, P. 1990. ”Role vzdělání a kvalifikace ve výkonové společnosti.” Sociologický časopis 26(4)290-296.

Matějů, P. 1991. ”Kdo získal a kdo ztratil v socialistické redistribuci.” Sociologický časopis 27(1)13-38.


14) Výroba, výrobní organizace

Poválečný svět zažil několik desetiletí největšího ekonomického růstu, který však nebyl rovnoměrně rozložen. Bohatství nevymítilo bídu. V období ekonomické stagnace od poloviny 70. let roste důležitost nových center světové ekonomiky (jihovýchodní Asie). Globalizace výroby, obchodu a investic (vynucená mj. pokroky v technologiích) zvýšila vzájemnou světovou ekonomickou závislost. Začaly růst nadnárodní korporace, ale také se vytvářely mezinárodní ekonomické instituce a regionální seskupení se snahou ovlivnit globalizující se ekonomiku (ať už směrem k protekcionismu či odbourávání bariér). Vedle nadnárodních korporací se také rozvinul sektor malých subjektů působících na ostře konkurenčních trzích.


České čtení:

Bell, D. 1999. Kulturní rozpory kapitalismu. 203-214.

Berger, P.L. 1993. Kapitalistická revoluce. 58-74

Dahrendorf, R. 1991. Moderný sociálny konflikt. 196-204.


15) Sociologie spotřeby

Proměna spotřeby do její masové podoby (umožněné a podmiňující masovou pásovou výrobu) klíčovým způsobem ovlivnila moderní společnost. Daniel Bell mluví o kulturní transformaci. Spotřebitelé se stali aktivním prvkem v ekonomickém procesu. Spotřeba je ovlivňována marketingem, reklamou a dalšími způsoby stimulace poptávky (např. prodej na splátky). Konzumní způsob života má své negativní sociální a ekologické důsledky, které se zhruba od konce 60. let dostávají do středu pozornosti. V jiném úhlu pohledu tvoří spotřeba důležitou osu sociální stratifikace (Veblen, Bourdieu), spotřební vzorce mají za úkol odlišovat. Nově jsou sledovány posuny ve spotřebním chování např. v teorii tzv. tiché revoluce (Inglehart) či fenoménu dobrovolné skromnosti (Librová).


České čtení:

Bell, D. 1999. Kulturní rozpory kapitalismu. s. 84-94 (100)

Bauman, Z. 1999. Globalizace. s. 97-103(107) Konzumentem v konzumní společnosti.

Dahrendorf, R. 1991. Moderný sociálny konflikt. 213-220.

Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy.


16) Stát a trh

Poválečný vývoj kapitalistických společností charakterizoval vedle ekonomického růstu také růst veřejného sektoru a role vlády v ekonomice. Stát intervenoval do ekonomiky (keynesiánství), ustavil a garantoval různě široký systém sociálního zabezpečení, podílel se na institucionalizované podobě třídního konfliktu mezi stranou kapitálu a pracovní sílou (tripartita). Stát nastupoval tam, kde byly identifikovány selhání trhu (monopoly vylučující perfektní soutěž, externality, veřejné zboží). Vliv ekonomické politiky na poválečný růst (posílení poptávky) i stagnaci od 70. let (růst inflace, státního dluhu) není jednoduše doložitelný a je často otázkou normativního sporu liberálů a socialistů. 80. léta vyznačuje ústup role státu v otázkách zaměstnanosti, vedle masové spotřeby kapitalismu státu blahobytu se objevil důraz na kvalitu života. Otázka vztahu státu a trhu není ale ani po politickém obratu roku 1989 odpovězena jednoznačným prosazením trhu.


Literatura:

Porket, J.L. 1997. ”Viditelná versus neviditelná ruka.” Sociologický časopis, 33(2):189-202.

Bell, D. 1999. Kulturní rozpory kapitalismu. 215nn – 241(268) Veřejná domácnost.; 298-311

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. 73-81 (Koncentrace kapitálu), 21-25 (Sovětská varianta…).

Potůček, M. 1997. Nejen trh. Praha:SLON. 11-49, 114 – 131.


17) Vlivy ekonomických procesů na společnost

Vlivy ekonomických procesů na společnost jsou opačnou stranou mince vkořeněnosti ekonomiky do společnosti. Výrobní systém ekonomiky, vztahy nadřízenosti a podřízenosti v organizacích hrají klíčovou roli při vytváření systému sociálních tříd. Ekonomická nerovnost má také výrazný mezinárodní rozměr (teorie závislosti a její kritika rozvoje východní Asie). Ekonomický proces neprobíhá jen v prostoru vymezeném zákonem (neformální ekonomika, korupce, mafie). Různým způsobem je definován poměr tržní ekonomiky a politické demokracie. Ilustrativní je zde příklad přerodů různých společností (Latinská Amerika, střední a východní Evropa, Čína).


Literatura:

Večerník, J. 1995. ”Staré a nové ekonomické nerovnosti: případ českých zemí.” 31(3)321-334.

Potůček, M. 1997. Nejen trh. 132-143

Berger, P.L. 1991. Kapitalistická revoluce. 140-163.


18) Internacionální vztahy - globalizace

Globalizaci jsou připisovány jak pozitivní, tak negativní rysy. Shoda panuje na faktu existence globálního propojení a závislosti celého lidstva. Ambivalentní je i pozice národního státu, který oslabuje rostoucí ekonomická moc nadnárodních korporací, ale zároveň sehrává nové role – sleduje přebytek či deficit obchodu, intervenuje v oblasti stability národní měny, vyjednává a vymáhá obchodní smlouvy atp. V globálním měřítku se objevuje ekonomická migrace odrážející novou, národní hranice přesahující stratifikaci. Bauman považuje za jádro nové stratifikace stupeň a dostupnost mobility (vedle globalizace mluví i o lokalizaci), Reich vidí rostoucí propast mezi symbolickými analytiky, kteří z globalizace těží, a zbytkem společnosti, která je globální konkurencí spíše ohrožena.


Literatura:

Reich, B.1995. Dílo národů. Příprava na kapitalismus 21. století. Praha:Prostor.

Kalb, Don. 1998. ”Duch Miltona Friedmana.” Sociologický časopis 34(1)23-35.

Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha:Mladá fronta. 71-92 (Co dál po národním státě?)


19) Reálný socialismus a jeho ekonomika

Systém reálného socialismu a jeho ekonomika byly uchopovány různými způsoby, což odráží i pojmenování, jako např. ”administrativní systém řízení”, ”ekonomika nedostatku”, ”příkazová ekonomika”, ”státní kapitalismus”, ”redistributivní” atd. Stejně jako doba existence socialistických společností je dlouhé období snah o reformu ekonomiky (od stalinského systému ”vynucené industrializace” až po např. maďarské snahy o ”tržní socialismus”). Ekonomika byla svázána hierarchickým řídícím aparátem (plánovací systém) a horizontálním směru dosáhla výrazného stupně organizační monopolizace. Snaha o likvidaci soukromého vlastnictví vedla k rozdílu mezi formálním vlastníkem a tím, kdo o majetku rozhodoval a disponoval jím (vlastnictví ”de iure” a ”de facto”, kvazi-vlastnictví). Toto rozdělení vedlo mj. k negativním externalitám na životním prostředí a šíření neformální ekonomiky.


Literatura:

Mlčoch, L. 1997. Zastřená vize ekonomické transformace. 32-44 (resp. Mlčoch, L. 1997. Česká ekonomika a společnost mezi minulostí a budoucností (Institucionální pohled). 17-23).


20) Rysy přechodu od socialismu ke kapitalismu

Ekonomická transformace se mohla po roce 1989 vydat v základě buď cestou rychlé a krátké změny (”šoková terapie”) nebo ”dlouhou” cestou postupných změn. Mnoho ekonomů vstoupilo do politiky. Volba rychlé transformace vedla k jevu, který institucionalisté popisují jako rekombinované vlastnictví (Stark). Na rozdílech mezi jednotlivými postkomunistickými zeměmi se ukázala vliv startujících podmínek – transformační ”závislost na cestě” (path dependency). V období transformace se podle teorie růstu manažerialismu (Szelenyi) předmětem boje nestává vlastnictví samo, ale jeho kontrola. Před ekonomickým kapitálem dostává přednost kapitál kulturní. Zůstává otázkou, zda manažerialismu může přežít období transformace.


Literatura:

Mlčoch, L. 1997. Zastřená vize ekonomické transformace. 63-77.

Szelenyi, I. 1990. ”Strategie a důsledky přechodu od redistributivní ke smíšené hospodářské soustavě.” Sociologický časopis 26(4)331-341.

Večerník, J. 1997. ”Transformační procesy v socio-ekonomické perspektivě.” 33(3)259-272.


21) Cesty ekonomické transformace

Privatizace ve společnostech střední a východní Evropy patřily k největším transferům státního vlastnictví do soukromých rukou v moderní ekonomické historii. Zahrnovaly různé typy privatizace s odlišným zaměřením a právním rámováním. Celý proces startovala malá privatizace, do velké privatizace vstupovaly větší subjekty. Prostřednictvím kupónové privatizace se stala Česká republika zemí s nejvyšším podílem akcionářů na obyvatelstvu. Lze říci, že se v privatizaci nejlépe orientovali manažeři podniků, kteří mohli vybírat z mnoha různých strategií včetně antivlastnického chování. Souvisí to mj. také s otázkou přístupu k informacím. Formální převod vlastnických práv se automaticky nekryje s ekonomickou transformací jednotlivých subjektů.


Literatura:

Kouba, J. 1997. ”Privatizační proces v České republice: aktéři a vítězové.” in Švejnar, J. a kol. Česká republika a ekonomická transformace ve střední a východní Evropě. 133-167.

Večerník, J. (ed.) 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. 69-91.


22) Ekonomičtí aktéři. Proměny ekonomických a politických elit.

Zásadní proměna společnosti a ekonomiky vyvolala otázky, kdo na této proměně získal. V rozsáhlých mezinárodních výzkumech byly testovány hypotézy o cirkulaci resp. reprodukci politických a hospodářských elit, roli kulturního a sociálního kapitálu při převodu kapitálu politického na ekonomický, rodinného zázemí atd. Výsledky naznačují, že cirkulace elit probíhala zejména ve sféře politiky, kdežto v ekonomice do značné míry platí teze o reprodukci elit, přičemž různé země vykazují různou míru této reprodukce (větší např. v Maďarsku než v České republice).


Literatura:

Szelenyi, I.; Treiman, D.J. 1991. ”Vývoj sociální stratifikace a rekrutace elit ve východní Evropě po roce 1989.” Sociologický časopis 27(3)276-298.

Andrle, V. 1999. ”Nepotopitelná třída: Rodinné zázemí v sebeprezentaci českých postkomunistických podnikatelů.” Biograf 18/19: 41-60.


23) Domácnosti a spotřeba v transformujících se společnostech

Ekonomická transformace má vliv také na příjmy a úroveň spotřeby jednotlivých domácností. Celkově se rozsah nerovnosti zvětšuje. Zejména nejvýše příjmová skupina se vzdaluje od průměru, na opačném konci dochází spíše k stlačování středních příjmových tříd poblíž průměru. ”Socialistický” model se odvíjel především od demografického složení domácnosti. V 90. letech odráží příjmy domácností nejen počet ekonomicky aktivních osob, ale i nerovnosti plynoucí z různého postavení co do vzdělání, profese a majetku. To se projevuje i v různých strategiích, které volí domácnosti ve sféře práce.


Literatura:

Večerník, J. 1998. Občan a tržní ekonomika. 66-89.

Miková, Z. 1991. ”Domácnost, ekonomika a reforma.” Sociologický časopis 27(5)603-630.

Miková, Z. 1992. ”Domácnosti a strategie nouze.” 28(6)757-769.


24) Proměny společnosti - srovnání zpráv ekonomů a sociologů


Literatura:

Švejnar a kol. (ed.). 1997. ČR a ekonická transformace ve střední a východní Evropě.

Večerník, J. (ed.). 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998.


Seznam literatury:

Bauman, Z. 1999. Globalizace. Praha:Mladá fronta.

Bell, D. 1999. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha:SLON.

Berger, P.L. 1991. Kapitalistická revoluce. Bratislava:Archa.

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha:Karolinum.

Dahrendorf, R. 1991. Moderný sociálny konflikt. Bratislava:Archa.

Etzioni, A. 1995. Morální dimenze ekonomiky. Praha:Victoria Publishing.

Granovetter, M., Swedberg, R. 1992. The Sociology of Economic Life. Boulder, San Francisco, Oxford: Westview Press.

Keller, J. 1991. Úvod do sociologie. Praha:SLON.

Keller, J. 1995. Dvanáct omylů sociologie. Praha:SLON.

Keller, J. 1996. Sociologie byrokracie a organizace. Praha:SLON.

Marx, K., Engels, B. 1950. Vybrané spisy. Praha:Svoboda.

Mauss, M. 1999. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha:SLON.

Mlčoch, L. 1997. Zastřená vize ekonomické transformace. Praha:Karolinum.

Mlčoch, L. 1997. Česká ekonomika a společnost mezi minulostí a budoucností (Institucionální pohled). Praha:

Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky.

Mlčoch, L. 1997. Institucionální ekonomie. Praha:Karolinum.

Parsons, T. 1971. Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha: Svoboda.

Potůček, M. 1997. Nejen trh. Praha:SLON.

Reich, B.1995. Dílo národů. Příprava na kapitalismus 21. století. Praha:Prostor.

Ridlez, M. 2000. Původ ctnosti. Praha:Portál.

Sojka, M. a kol. 1991. Dějiny ekonomického myšlení. Praha:VŠE.

Švejnar a kol. (ed.). 1997. ČR a ekonická transformace ve střední a východní Evropě. Praha:ACADEMIA.

Veblen, T. 1999. Teorie zahálčivé třídy. Praha:SLON.

Večerník, J. (ed.). 1998. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Praha:ACADEMIA.

Večerník, J. 1998. Občan a tržní ekonomika. Praha:NLN.

Weber, M. 1998. Metodologie, sociologie a politika. (ed. M. Havelka). Praha:OIKOYMENH.


+ vybrané texty ze Sociologického časopisu, S-OBZORu a Biografu.


1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   29

Падобныя:

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconMedvedi izvirajo iz psov podobnih prednikov. Že pri psih, ki so pretežno mesojedi, lahko predstavlja rastlinstvo pomemben delež V prehrani. Pri medvedih se je
Ni prava hibernacija. Med mirovanjem pride do drastičnega zmanjšanja telesne temperature in osnovnih življenjskih funkcij. Spola...

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconI decided to analyze the Proactiv commercials that are seen on tv. Most of them I looked up online in order to watch both old and new ads

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconI. ÚVod

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconSlovo na úvod

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconALŽirija geografija Uvod

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconUvod V antropologijo in teologijo misijonov 4

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconI. ÚVod II. Historie zámku kynžvart

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconSeminární práce ze statistiky

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconIn this essay, I analyze fundamental concepts of media as portrayed by the show 30 Rock. This critically-acclaimed nbc comedy started in 2006, starring head

1. Úvod d o práce s počítačem při analýze dat iconTrencianska informacna agentura pri kz-tn

Размесціце кнопку на сваім сайце:
be.convdocs.org


База данных защищена авторским правом ©be.convdocs.org 2012
звярнуцца да адміністрацыі
be.convdocs.org
Галоўная старонка